1. OBSAH STANDARDU

STANDARDY KONSTRUKCÍ
Obsah standardu je popsán následujícími technickými a kvalitativními parametry.

Omítky stropů a stěn ze suchých směsí
Omítkami stropů a stěn ze suchých směsí se rozumí cementový postřik a omítky jádrové, jednovrstvé, štukové, vápenosádrové, sanační, strukturální, zatírané, rýhované a šlechtěné umělé (břizolitové), nanášené ručně nebo strojně. Položky jsou kalkulovány jako jedna z vrstev omítkové skladby. Položky za jednotlivé požadované vrstvy se sčítají.

Obsahem standardu je i:
vlhčení normálně savého podkladu (např. z cihel, betonu) postřikem pod jádro omítek. Je-li však z hlediska technologického potřebné (předepsáno normativním podkladem) vícenásobné kropení např. u pórobetonu, oceňuje se kropení příplatkem, pruh vnitřních omítek pod povrchem podlahy o výšce do 30 mm (čl. 3651b) nad stropní konstrukcí, pruh vnějších omítek pod úrovní chodníku o výšce do 50 mm (čl. 3652b), úpravu omítek kolem ocelových zárubní, zhotovení hran, koutů a fabionů zalomených i proříznutých nebo zaoblených do poloměru 50 mm, opravu omítek po provedení prací PSV, jakož i na ochranu, tj. zakrytí nebo případné bezprostřední očištění povrchu jiné konstrukce (např. zárubní) při různé úpravě povrchu, úpravu povrchu šikmých stěn, pilířů a sloupů odkloněných od svislé roviny méně než 15°, úpravu povrchu na částečně zaoblených konstrukcí do 10 % z celkové plochy, s výjimkou samostatných konstrukcí, pro které jsou v katalogu uvedeny ceny nebo příplatky k cenám za zaoblení (u vnějších omítek od IV: stupně složitosti je případné zaoblení součástí příslušné složitosti), omítku osově přímých kleneb (skořepin) jednostranně (příčně) zakřiveným podle kružnice, elipsy, paraboly (např. klenba valená, neckovitá, zrcadlová, klášterní, křížová, lunety, konoid), omítku krátkých stěn a malých ploch, pokud pro ně nejsou uvedeny samostatné položky nebo příplatky k cenám za omítky ve sníženém prostoru, ztížené práce při omítkách ostění, hran, rohů, koutů, pomocné lešení pro omítky stropů do výšky 1 900 mm (ne pro omítky stěn). Popis standardu musí vymezit název, druh, složení a způsob nanášení omítky a počet a tloušťku vrstev omítky.

__________________________________________________________________

VNITROSTAVENIŠTNÍ PŘESUN, TECHNOLOGICKÁ MANIPULACE A LEŠENÍ

Vnitrostaveništní přesun
Vnitrostaveništním přesunem se rozumí veškerá manipulace s materiálem nezbytným ke zhotovení požadované konstrukce (práce) v rámci staveniště ze skládky po jeho zabudování.
Popisovník nevymezuje způsob ani rozsah vnitrostaveništního přesunu.
Při ocenění podle popisovníku musí být vnitrostaveništní přesun součástí nabídkové ceny.

Technologická manipulace
Technologickou manipulací se rozumí veškerá manipulace s materiálem nezbytným ke zhotovení požadované konstrukce v prostoru montáže v tomto rozsahu

801-1 Běžné stavební práce konstrukcí dosud nezastropených:
a) zdiva nosná obvodová i vnitřní a výplňová obvodová vodorovně 10m, svisle 3,5m;
b) bednění vodorovně 20m, svisle 4m
c) výztuže (polotovary i sítě) vodorovně 10 m, svisle 0,0m
d) betony vodorovně i svisle 0,0m;
e) prefabrikované dílce, které lze strojně osazovat před zastropením 0,0m

801-1 Běžné stavební práce konstrukcí již zastropených:
zdiva vnitřní výplňová z prvků (výrobků) na maltu a monolitická, příčky, omítky, násypy, dlažby, mazaniny, potěry, prvky ručně osazované, včetně prefabrikovaných, rámy, zárubní stěny, desky a jiné konstrukce vodorovně 10m, svisle 3,5m. Vnitrostaveništní přemístění hmot nad rozsah vzdálenosti technologické manipulace se oceňují položkami přesunu hmot. Popisovník nevymezuje způsob ani rozsah technologické manipulace. Při ocenění podle popisovníku musí být technologická manipulace součástí nabídkové ceny.

Lešení
Lešením se rozumí konstrukce umožňující provádění prací i nad dosažitelnou výšku. Popisovník nevymezuje druh, způsob použití, rozsah ani dobu použitého lešení. Při ocenění podle popisovníku musí být potřebné lešení součástí nabídkové ceny.

__________________________________________________________________

ZPŮSOB MĚŘENÍ
Množství jednotek vnitřních omítek a úprav povrchu stěn, pilířů, sloupů, stropů, samostatných trámů, průvlaků, kleneb, šedových stropů apod., se určuje v m2 rozvinuté plochy, přičemž:
plochy částí nepravidelných nebo zborcených lze určit přibližně podle matematických vzorců. Boční plochy prvků vystupujících před líc nebo ustupujících za líc stěny do 50 mm se do rozvinuté plochy nezapočítávají, u vnitřních stěn se určuje délka stěn mezi lící konstrukcí omezujících plochu po stranách.

Výška stěn se určuje od podlahy ke spodnímu líci stropního podhledu desky i u stropu s viditelnými trámy nebo náběhy, u oblých stropů k patce klenby a v místě zaklenutí až k nejvyššímu bodu proniku klenby se stěnou plocha schodišťových stěn se určuje součinem půdorysné délky obvodu schodišťové šachty a výšky měřené od podlahy nejnižšího podlaží až k podhledu nad nejvyšším ramenem (u šikmého podhledu k polovině tohoto zešikmení), přičemž se neodečítají plochy proniku schodišťových konstrukcí, plocha čel stupňů se určuje součinem viditelné délky ramene a výšky stupně měřené kolmo na rovinu ramene zvětšené popř. o tloušťku podstupňové desky. Tato plocha se zahrnuje do plochy povrchu schodišťových konstrukcí, podobně též rozvinutá plocha schodnic a podhledů schodišťových ramen a podest.

Množství jednotek vnějších omítek a úprav průčelí včetně říms, arkýřů, lodžií, balkónů, markýz apod. se určuje v m2 pohledové plochy průčelí od úrovně upraveného terénu (chodníku) po horní hranu upravované římsy, přičemž boční plochy a půdorysný podhled arkýřů, lodžií, balkónů, markýz a říms se přičítají k ploše průčelí. Množství jednotek vnějších podhledů (podloubí, podchodů) rovných, žebrových, kleneb apod., vnějších pilířů, sloupů a ostatních nejmenovaných konstrukcí se určují v m2 rozvinuté plochy. Plocha úprav samostatných ozdobných zábradlí z prolamovaných (dutinových) desek apod. se určuje součtem vnější i vnitřní pohledové plochy zábradlí, přičemž se odečítají (na obou stranách) jen plochy jednotlivě větší než 0,5 m2.

Do plochy příslušných úprav povrchu se přičítá:
- plocha omítaných komínových, ventilačních a podobných průběžných průduchů, prostupů apod. jen tehdy, byl-li jejich objem při výpočtu zdiva odečítán (přes 0,1 m3 a při 0,05 m2 )
- plocha ostění a nadpraží vnitřních nebo vnějších podle projektovaných rozměrů ostění a nadpraží k příslušné úpravě povrchu stěn. Délka ostění je dána rozměry otvoru, který se odečítá. V případě ustupujícího parapetu se stanoví zvětšená délka vnitřního ostění až k podlaze. Šířka ostění je určena projektem.
-boční plocha otvorů ve stropech k ploše stropu. Je-li však výška těchto ploch větší než 1 m, oceňují se jako úpravy povrchu stěn světlíků
- skutečná plocha boků a podhledů náběhů trámů a náběhů desek k ploše stropů

Od plochy příslušných úprav povrchu se odečítá:
- neupravovaná plocha (např. obklady u výlevek, prostupy) anebo plochy proniku jinou konstrukcí ve stěnách nebo ve stropech (např. trámem, pronikem sloupu) jednotlivě větší než 0,5 m2
- plocha otvorů dveřních a okenních vnitřních i vnějších jakékoliv velikosti z rozměrů uvedených ve výkresech; při zalomeném ostění oken a balkónových dveří se šířka zmenšuje o 100 mm

Při určení množství jednotek jiných úprav povrchů kromě omítek, jako vyspravení betonových konstrukcí, zatržení spár, vyrovnání a potažení štukem, spárování, kamenické opracování, barvení, postřiky, nátěry, nástřiky apod. se postupuje obdobně.

__________________________________________________________________

2. TECHNICKÉ SPECIFIKACE

KONSTRUKCE A PRÁCE

Na provádění, měření a kvalitu prací se vztahují příslušné ČSN, obecně závazné předpisy nebo normy výrobců v plném znění. Jsou to zejména:
ČSN 01 3402 Výkresy ve stavebnictví. Popisové pole
ČSN E NISO 9431 Výkresy ve stavebnictví - Plochy pro kresbu, text a popisové pole na
výkresovém listu
ČSN 01 3405 Výkresy ve stavebnictví. Označování charakteristik přesnosti
ČSN EN ISO 6284 Výkresy ve stavebnictví - Předepisování mezních odchylek
ČSN 01 3406 Výkresy ve stavebnictví. Označování stavebních hmot v řezech
ČSN 01 4310 Mapy velkých měřítek. Základní a účelové mapy
ČSN 01 3411 Mapy velkých měřítek. Kreslení a značky
ČSN 01 3419 Výkresy ve stavebnictví. Vytyčovací výkresy staveb
ČSN 01 3420 Výkresy pozemních staveb. Společné požadavky na výkresy pozemních staveb
ČSN 01 3428 Výkresy pozemních staveb. Kreslení schodišť a šikmých ramp
ČSN 01 3429 Výkresy pozemních staveb. Kreslení stropů a zavěšených podhledů
ČSN 01 3430 Výkresy pozemních staveb. Kreslení podlah
ČSN 01 3432 Výkresy pozemních staveb. Kreslení oken, dveří a vrat
ČSN EN 1015 – 1 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 1: Stanovení zrnitosti (sítovým
rozborem)
ČSN EN 1015 – 10 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 10: Stanovení objemové
hmotnosti suché zatvrdlé malty
ČSN EN 1015 – 11 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 11: Stanovení pevnosti zatvrdlých
malt v tahu za ohybu a v tlaku
ČSN EN 1015 – 12 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 12: Stanovení přídržnosti zatvrdlých malt pro vnitřní a vnější omítky k podkladu
ČSN EN 1015 – 17 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 17: Stanovení obsahu ve vodě
rozpustných chloridů v čerstvé maltě
ČSN EN 1015 – 18 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 18: Stanovení koeficientu
kapilární absorpce vody v zatvrdlé maltě
ČSN EN 1015 – 19 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 19: Stanovení propustnosti
vodních par zatvrdlými maltami pro vnitřní a vnější omítky
ČSN EN 1015 – 2 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 2: Odběr základních vzorků malt a
příprava zkušebních malt
ČSN EN 1015 – 21 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 21: Stanovení soudržnosti malt
pro jednovrstvé vnější omítky s podkladem
ČSN EN 1015 – 3 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 3: Stanovení konzistence čerstvé
malty (s použitím střásacího stolku)
ČSN EN 1015 – 4 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 4: Stanovení konzistence čerstvé
malty (s použitím přístroje pro stanovení hodnoty penetrace)
ČSN EN 1015 – 6 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 6: Stanovení objemové hmotnosti
čerstvé malty
ČSN EN 1015 – 7 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 7: Stanovení obsahu vzduchu v
čerstvé maltě
ČSN EN 1015 – 9 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 9: Stanovení doby zpracovatelnosti
a času pro úpravu čerstvé malty
ČSN 73 0202 Přesnost geometrických parametrů ve výstavbě. Základní ustanovení,
ČSN 73 0203 Přesnost geometrických parametrů ve výstavbě. Funkční tolerance,
ČSN 73 0205 Geometrická přesnost ve výstavbě. Navrhování geometrické přesnosti,
ČSN 73 0270 Přesnost geometrických parametrů ve výstavbě. Kontrola pozemních
ČSN 73 2310 Provádění zděných konstrukcí
ČSN P ENV 13670 – 1 Provádění betonových konstrukcí - Část 1: Společná ustanovení
ČSN 73 2520 Drsnost povrchů stavebních konstrukcí
ČSN 73 2577 Zkouška přídržnosti povrchové úpravy stavebních konstrukcí k podkladu
ČSN 73 2578 Zkouška vodotěsnosti povrchové úpravy stavebních konstrukcí
ČSN 73 2579 Zkouška mrazuvzdornosti povrchové úpravy stavebních konstrukcí
ČSN 73 2580 Zkouška prostupu vodních par povrchovou úpravou stavebních konstrukcí
ČSN 73 2581 Zkouška odolnosti povrchové úpravy stavebních konstrukcí proti náhlým
teplotním změnám
ČSN 73 2582 Zkouška odolnosti povrchové úpravy stavebních konstrukcí proti náhlým
teplotním změnám

__________________________________________________________________

MATERIÁLY

Na dodávky materiálů požadovaných k vytvoření kompletních, přípravných a přidružených prací se vztahují příslušné certifikáty jakosti ISO a dále zejména:
ČSN 72 2301 Sádrová pojiva. Klasifikace. Všeobecné technické požadavky. Zkušební metody
ČSN EN 1015 – 1 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 1: Stanovení zrnitosti (sítovým
rozborem)
ČSN EN 1015 – 10 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 10: Stanovení objemové
hmotnosti suché zatvrdlé malty
ČSN EN 1015 – 11 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 11: Stanovení pevnosti zatvrdlých
malt v tahu za ohybu a v tlaku
ČSN EN 1015 – 12 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 12: Stanovení přídržnosti
zatvrdlých malt pro vnitřní a vnější omítky k podkladu
ČSN EN 1015 – 17 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 17: Stanovení obsahu ve vodě
rozpustných chloridů v čerstvé maltě
ČSN EN 1015 – 18 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 18: Stanovení koeficientu
kapilární absorpce vody v zatvrdlé maltě
ČSN EN 1015 – 19 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 19: Stanovení propustnosti
vodních par zatvrdlými maltami pro vnitřní a vnější omítky
ČSN EN 1015 – 2 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 2: Odběr základních vzorků malt a
příprava zkušebních malt
ČSN EN 1015 – 21 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 21: Stanovení soudržnosti malt
pro jednovrstvé vnější omítky s podkladem
ČSN EN 1015 – 3 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 3: Stanovení konzistence čerstvé
malty (s použitím střásacího stolku)
ČSN EN 1015 – 4 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 4: Stanovení konzistence čerstvé
malty (s použitím přístroje pro stanovení hodnoty penetrace)
ČSN EN 1015 – 6 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 6: Stanovení objemové hmotnosti
čerstvé malty
ČSN EN 1015 – 7 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 7: Stanovení obsahu vzduchu v
čerstvé maltě
ČSN EN 1015 – 9 Zkušební metody malt pro zdivo - Část 9: Stanovení doby zpracovatelnosti
a času pro úpravu čerstvé malty
ČSN EN 998 – 1 Specifikace malt pro zdivo - Část 1: Malty pro vnitřní a vnější omítky
ČSN 72 2430 – 1 Malty pro stavební účely. Část 1: Společná ustanovení
ČSN 72 2430 – 2 Malty pro stavební účely. Část 2: Průmyslově vyráběné malty
ČSN 72 2430 – 3 Malty pro stavební účely. Část 3: Malty pro zdění, výrobu keramických
dílců a stykové malty
ČSN 72 2430 – 4 Malty pro stavební účely. Část 4: Malty pro omítky
ČSN 72 2430 – 5 Malty pro stavební účely. Část 5: Speciální malty
ČSN 72 2440 Zkoušení malt a maltových směsí. Společná ustanovení
ČSN 72 2441 Zkouška zpracovatelnosti čerstvé malty
ČSN 72 2442 Zkouška odlučivosti vody čerstvé malty
ČSN 72 2443 Zkouška rozmísitelnosti čerstvé malty
ČSN 72 2444 Zkouška obsahu vzduchu v provzdušené čerstvé maltě
ČSN 72 2445 Rozbor čerstvé malty a maltové směsi
ČSN 72 2446 Zkouška přilnavosti čerstvé malty k podkladu
ČSN 72 2447 Zkouška hmotnosti a pórovitosti malty
ČSN 72 2448 Stanovení vlhkosti a nasákavosti malty
ČSN 72 2449 Zkouška pevnosti malty v tlaku
ČSN 72 2450 Zkouška pevnosti malty v tahu za ohybu
ČSN 72 2451 Zkouška přídržnosti malty k podkladu
ČSN 72 2452 Zkouška mrazuvzdornosti malty
ČSN 72 2453 Zkouška objemové stálosti malty
ČSN 72 2454 Zkouška propustnosti malty vůči vodním parám

__________________________________________________________________

3. BEZPEČNOST A HYGIENA PRÁCE

Při provádění prací je nezbytné dodržování všech platných předpisů BOZP zejména vyhlášku č. 324/1990 Sb. Českého úřadu bezpečnosti práce ze dne 31. července 1990 o bezpečnosti práce a technologických zařízení při stavebních pracích a všech bezpečnostních listů vystavených výrobci materiálů.

4. NÁZVOSLOVÍ A ZKRATKY

NÁZVOSLOVÍ

Běžné stavební práce jsou stavební práce (konstrukce) HSV uvedené ve sborníku 801-1, prováděné na objektech – Zřízení konstrukcí stavebních objektů nebo jejich částí, jakož i práce charakterově obdobné. Mezi ně se zahrnují:
- překlady nebo stropní nosníky z ocelových válcovaných profilů I, E, U, UE, L, osazované na maltu na zdech (317 94; 413 94),
- stropy vložkové (411 16) osazované na maltu do ocelových válcovaných nosníků, popř. do prefa nosníků,
- schodišťová ramena ze samostatně osazovaných stupňů, popř. na schodnice (433 12; 434 12; 434 19),
- stavební práce ze žáruvzdorných staviv prováděných podle ČSN 73 2310 Provádění zděných konstrukcí:
- zdivo režné lícované z cihel šamotových (31. 29),
- zdivo komínů režné z cihel šamotových (314 29),
- třísložkový komín (314 29),
- pouzdro komínového průduchu z cihel šamotových (314 29),
- pouzdro komínů z kruhových šamotových vložek (314 74),
- zdivo režné lícované pilířů z cihel šamotových (331 29),
- kouřové kanály ze šamotových cihel v kotelnách pro budovy a haly občanské výstavby (mimo tovární haly a teplárny; 389 29).

Běžnými stavebními pracemi nejsou montáže prefabrikovaných dílců (obor 593; sborník 801-2), ani zvláštní stavební práce definované ve sborníku 801-5. Beton lehký hutný (konstrukční) je beton s objemovou hmotností do 2000 kg/m3(např. beton škvárový). Beton pohledový je konstrukční beton svislých, šikmých a vodorovných konstrukcí, jehož viditelný neomítaný (režný) povrch (líc) bez další povrchové úpravy je tvarován bedněním podle vyžadovaného vzoru, popř. i provedení (např. z tříděných hrubých nebo hoblovaných prken a latí, tvarovaných plechů, desek, profilovaných rohoží, matric) bez povrchových hnízd a vzhledových kazů, bez viditelných konců stahovacích drátů po bednění. Beton prostý je beton bez výztuže anebo s výztuží z jakékoliv betonářské oceli statické a konstruktivní, hmotnosti do 15 kg/m3 betonové konstrukce (výztuž se oceňuje zvlášť). Beton s vyšší odolností proti agresivním vodám je beton, u kterého projekt přepíše použití síranovzdorných cementů. Beton železový (železobeton) je beton s výztuží z jakékoliv betonářské oceli statické a konstruktivní, hmotnosti přes 15 kg/m3 betonové konstrukce (výztuž se oceňuje zvlášť). Deska stropní monolitická je samostatná konstrukce monolitická uložená na zdivu nebo na trámech (průvlacích), jejichž osová vzdálenost přesahuje 1 800 mm. Kanál pro rozvody inženýrských sítí přilehlý je suchý kanál, kde jedna stěna je tvořena stávající konstrukcí objektu (např. základovým pásem s možností využít jeho rozšířené části jako ozubu pro uložení krycích desek). Kanál pro rozvody inženýrských sítí volný je suchý kanál, který má obě svislé stěny a může jednou stěnou přiléhat k objektu.

Konstrukce nezastropená je konstrukce v podlaží dosud nezakrytém stropní konstrukcí (při provádění). Konstrukce zastropená je každá konstrukce v podlaží zakrytém stropní konstrukcí (při provádění). Mazanina (monolitická z betonové směsi) je plošná konstrukce podlahová nebo podkladní nebo vyrovnávací (např. pod prefa desky základů) nebo oddělující (např. pod vodorovnou izolaci) nebo ochranná (např. na urovnané dno výkopu pod výztuž základů), o tl. přes 50 do 240 mm, umístěná na jiné konstrukci i na zpevněném násypu nebo na podloží (terénu), uvnitř i vně jako součást objektu. Mazanina o větší tloušťce se oceňuje položkou základové desky z prostého betonu a v nadzemních podlažích položkou prostého betonu klenby. Násyp v objektu je vrstva sypké hmoty s předepsanou únosností (s udusáním a urovnáním povrchu) v jakékoli projektované tloušťce, vodorovná nebo do spádu, uložená na stavební konstrukci, popř. na zásypu z jiných hmot (sborník 800-1 Zemní práce), obvykle pod mazaniny, dlažby, izolace apod. Pilíř (sloup) hranatý je konstrukce o délce do 2,5 násobku šířky a o výšce přesahující 5 šířek. Potěr (z cementové malty) je monolitická plošná podlahová konstrukce nášlapná (pochůzná), popř. podkladní (pod tenkovrstvé podlahoviny apod.) o tl. do 50 mm. Příčka hrázděná je svislá plošná konstrukce vyzdívaná do trvale viditelné nosné konstrukce typicky členěné z paždíků a sloupků se šikmými vzpěrami umístěnými alespoň v každém pátém poli z celé stěny (1 vzpěra na 1 až 5 polí).

Příčka monolitická je nenosná stěnová konstrukce tl. do 100 mm. Příčka zděná je nenosná stěnová konstrukce tl. do 150 mm. Sloup (kruhový) je konstrukce o výšce větší než 5 průměrů. Stěna monolitická je nosná plošná konstrukce tl. do 150 mm (z betonu). Strop kazetový (monolitický s deskou) sestává z více dvojic rovnoběžných trámů (žeber) tvořících pohledově uzavřené obrazce (např. 4, 6, 8 úhelníky) s osovou vzdáleností trámů (žeber) do 1 800 mm. Přes tuto osovou vzdálenost se oceňují samostatně trámy a samostatně desky. Strop trámový (žebrový) monolitický (s deskou) je konstrukce s osovou vzdáleností trámů (žeber) do 1 800 mm.

Zeď zděná z prvků na maltu anebo monolitická je nosná svislá konstrukce:
- tl. přes 150 mm (nadzákladová uložená na jiné konstrukci při výšce přes 2,5 násobek tloušťky).
- tl. 250 mm a více (základová při výšce přes 2,5 násobek tloušťky v základové spáře pod vodorovnou izolací a kde izolace není, 150 mm nad projektovaný terén).

Zdivo komínů a ventilací je zdivo samostatných těles. Mohou být do něho zavázány příčky a stěny tl. do 150 mm a může být kotveno k sousední konstrukci. Za toto zdivo se nepovažuje

ZKRATKY

dl. – délka, dlouhý
š. – šířka, široký
tl. – tloušťka , tlustý
v. – výška , vysoký
zn. – značka
SMS – suchá maltová směs

__________________________________________________________________

5. POPIS TECHNICKÝCH PARAMETRŮ POŽADOVANÉHO MATERIÁLU

Pro určení standardu materiálů používaných k provedení omítek ze suchých směsí je
nezbytný minimální popis vyjadřující základní vlastnosti výrobků.

PRO OMÍTKY ZE SUCHÝCH SMĚSÍ:
- název
- typ
- složení
- použití
- způsob nanášení (strojní, ruční)
- objemová hmotnost ztvrdlé malty
- pevnost v tlaku
- přídržnost
- kapilární absorpce vody
- faktor difusního odporu vodní páry
- reakce na oheň
- tepelná vodivost
- trvanlivost (počet cyklů)
- doba zpracovatelnosti
- zrnitost
- množství zaměsové vody
- vydatnost
- doporučená tloušťka vrstvy
- spotřeba při doporučené tloušťce vrstvy
- objemová hmotnost čerstvé malty
- sypná hmotnost suché malty

__________________________________________________________________

PŘÍLOHA

Volba položek
Vnitřní úpravy povrchu (viz vymezení konstrukcí z hlediska sklonu úpravy povrchu):
a) pro povrchové úpravy omítkou na konstrukcích odkloněných od svislé roviny méně než 15° se použijí položky pro úpravy stěn nebo pilířů bez příplatku za sklon,
b) pro povrchové úpravy omítkou na spodních plochách konstrukcí odkloněných od vodorovné roviny do 60° se použijí položky pro úpravu stropů s příplatky obsaženými v souboru cen 611 40 Příplatky k ceně omítky stropů (za sklon přes 15°),
c) pro povrchové úpravy omítkou na spodních plochách konstrukcí odkloněných od vodorovné roviny přes 60° do 75° jsou určeny položky pro úpravu stěn nebo pilířů s příplatky obsaženými v souboru položek 612 40 Příplatek k ceně omítky stěn (za sklon),
d) pro povrchové úpravy omítkou na horních plochách konstrukcí odkloněných od vodorovné roviny do 45° se použijí položky pro potěry,
e) pro povrchové úpravy omítkou na horních plochách konstrukcí odkloněných od vodorovné roviny přes 45° do 75° se použijí položky pro úpravu stěn nebo pilířů s příplatky obsaženými v souboru položek 612 40 Příplatky k ceně omítky stěn (za sklon),
f) pro úpravy povrchů samostatných stupňů, stupňů se schodnicemi, podstupňových desek, ramen, podest, podestových desek s nosníky a zábradelních zídek omítkou se použijí položky pro úpravy povrchu schodišťových konstrukcí,
g) pro úpravy povrchu volně stojících pilířů a komínů (i ventilačních) opatřených omítkou (v půdním a nadstřešním prostoru) se použijí položky pro úpravu povrchu pilířů; pro ostatní konstrukce plošné včetně komínů a pilířů přizděných (zavázaných) přečnívajících plochu stěn se použijí položky pro úpravu povrchu stěn,
h) pro úpravu povrchu otevřených šachet omítkou se použijí položky pro úpravy povrchu světlíků, pro úpravy povrchu uzavřených šachet se použijí položky pro úpravy povrchu kanálů pro inženýrské sítě,
i) pro úpravy povrchu kuželových ploch omítkou se použijí položky pro omítky kleneb s příplatky obsaženými v souboru položek 611 40 Příplatky k omítkám stropů (za sklon).
Položky pro úpravu povrchů vnějších se použijí také pro úpravy povrchu konstrukcí neuzavřených prostorů vystavených nepřímo povětrnostním vlivům, zejména vlhku, mlze a mrazu, i když jsou chráněny před jejich přímým účinkem, zejména deštěm, sněhem, zledovatěním apod. (např. terasy, balkóny, lodžie, markýzy, podhledy arkýřů, pavlače, podloubí, podchody, průjezdy domů).

Ostatní ustanovení:
a) pro omítky kanálů a nádrží na kapaliny a omítky vodotěsné jsou určeny položky sborníku 801-5 Zvláštní stavební práce,
b) tloušťka vnitřních omítek odpovídá ČSN 73 2310 (čl. 21.) nebo doporučení výrobce. Proměnná tloušťka vnějších omítek je zahrnuta ve složitosti průčelí (viz čl. 3614),
c) omítky konstrukcí tvaru koule, rotačního elipsoidu, paraboloidu, např. báň, klenba česká, omítky ploch zborcených z hyperbolických paraboloidů, kleneb žlabových nebo s dvojí křivostí, se oceňují individuálně.

Stupně složitosti vnějších průčelí

Stěny a štíty
a) I. omítka rovná bez výstupků s jednoduchou římsou hlavní, případně kordonovou
b) II. omítka rovná s orámováním otvorů o jednom vystupujícím nebo ustupujícím profilu, s jednoduchými podokeníky, s jednoduchým linováním (spárou), oddělujícím jednotlivá podlaží, s jednoduchou římsou hlavní i kordonovou.
c) III. omítka rovná s orámováním otvorů o dvou až třech vystupujících nebo ustupujících profilech, s jednoduchými podokeníky a jednoduchým dělícím linováním mezi podlažími, jakož i nad a pod okny, s jednoduchou římsou hlavní, kordonovou a římsami patrovými, anebo:
d) III. omítka rovná, ale se zvětšeným množstvím hran a úzkých ploch u průčelí konstrukčně členěného lodžiemi nebo balkóny, současně sdruženými parapety a zvětšenými okny nebo plochami ohraněnými obklady apod. (přes 50 % plochy), spárami (zapuštěnými linováním), s hladkou hlavní římsou, popř. též s římsou kordonovou anebo probíhající markýzou nad chodníkem.
Ojedinělé balkóny, otvory neprováděné úpravy do 50 % plochy necharakterizující tento stupeň (viz I až II),
e) IV. omítka rovná i částečně zaoblená s orámováním otvorů o více než třech vystupujících nebo ustupujících profilech, s jednoduchými podokeníky i nadokeníky, s jednoduchým linováním mezi podlažími, jakož i nad a pod okny, s jednoduchými lezenami, s jednoduchou římsou hlavní, kordonovou, nadokenní a římsami patrovými,
f) V. omítka rovná i částečně zaoblená s orámováním otvorů o více než třech vystupujících nebo ustupujících profilech, s členěnými podokeníky i nadokeníky, s hladkými lezenami, s členěným linováním vodorovným i svislým (hladkou rustikou, s orámováním ploch (i o více profilech) určených pro sgrafita, keramické, štukatérské a jiné prvky a pod., s členěnou římsou hlavní, kordonovou, nadokenní, podokenní, případně patrovou, anebo:
g) V. omítka rovná se zvětšeným množstvím hran a úzkých ploch u průčelí konstrukčně členěného lodžiemi nebo po délce probíhajícími balkóny, současně sdruženými parapety a zvětšenými okny, se zvětšeným množstvím hran taženého profilování - žlábkování (kanelury vzdálené od sebe 80 až 150 mm) na meziokenních stěnách nebo na podokenních parapetech, popř. též na meziokenních pilířích (sloupech),
h) VI. omítka rovná i zaoblená s orámováním otvorů o více než třech vystupujících nebo ustupujících profilech, se složitě členěnými podokeníky a nadokeníky, členěnými lezenami vodorovnými i svislými,s členěným linováním (hladkou rustikou), s orámováním ploch (i o více profilech) pro sgrafita, keramické, štukatérské a jiné prvky apod., s členěním pilastry, sloupy apod., s členěnou římsou hlavní, kordonovou, nadokenní, podokenní, patrovou,
i) VII. omítka, jejíž členění je bohatší než členění uvedená v předcházejících stupních.
j) Pro určení její složitosti stěn a štítů je rozhodující převládající výskyt prvků charakterizujících stupeň členění. Při nestejně členěných průčelích na tomtéž objektu posuzuje se každé průčelí samostatně (uliční, dvorní, štítové). Je- li v jednom průčelí přerušeném kordonovou římsou navrženo odlišné členění pod římsou, posuzují se obě části samostatně, přičemž se římsa zahrnuje do části složitější. Toto pravidlo však nelze použít tam, kde členění průčelí patrovými římsami je jedním ze znaků složitosti pro celé průčelí.
k) Je-li průčelí I.- II. nebo III. stupně a současně hlavní římsa bohatě členěná (složitě tažená - VI. článkovaná - VII.), posuzuje (a měří) se samostatně hlavní římsa a samostatně ostatní průčelí.
l) Je-li průčelí rozčleněno svislými popř. vodorovnými výstupky nebo ústupky, popř. odchylným druhem prováděných úprav povrchu do několika různě členěných částí, posuzuje se každá část samostatně.

Podhledy
a) I. omítka bez jakýchkoliv výstupků nebo ústupků.
b) II. omítka dělená výstupky příčně nebo podélně, bez profilu.
c) III. omítka dělená výstupky příčně nebo podélně, s profilem o jednom až třech tažných článcích.

Pilíře a sloupy
a) I.omítka bez jakýchkoliv výstupků nebo ústupků.
b) II. omítka bez výstupků nebo ústupků dělená vodorovně nebo svisle spárami (zapuštěným linováním).
c) III. omítka bez výstupků nebo ústupků s jednoduchou hlavicí a patkou.
d) IV. omítka vodorovně nebo svisle spárovaná, s hlavicí nebo patkou nebo s hlavicí i patkou, s profilem o dvou až třech článcích.
e) V. omítka podélně nebo příčně jednoduše členěná, s patkou nebo hlavicí, s profilem o více než třech článcích.
Pro některé druhy vnějších úprav povrchu, např. omítky šlechtěné umělé (dříve: břizolitové), omítky z umělého kamene, fasádní nástřiky (nikoliv malby nebo nátěry - práce PSV), navrhované i uvnitř objektu, jsou určeny položky vnějších úprav povrchu.